|
| |
|
|
Výživa v dětství ve vztahu k utváření sociálních rolí a zdravotnímu stavu velkomoravské populace
Jílková, Michaela ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Tato práce se věnuje rekonstrukci stravy na základě relativních poměrů stabilních izotopů uhlíku a dusíku v kolagenu z kostních a zubních vzorků. Materiálem využitým v této práci je 46 dospělých jedinců, z kosterního souboru od VI. kostela v Mikulčicích z období Velkomoravské říše (9. - 10. stol.). Izotopové hodnoty jsou zpracovávány v souvislosti s utvářením sociálních rolí a zdravotním stavem. U populačního vzorku byl sledován výskyt, případně míra závažnosti vybraných nespecifických stresových ukazatelů a patologií (Cribra orbitalia, zubní kazy, kazivost chrupu, lineární hypoplázie zubní skloviny, opotřebení chrupu, délka stehenních kostí). Na základě výsledků izotopové analýzy bylo zjištěno, že strava této populace byla založena především na terestrických zdrojích potravy a obsahovala jak živočišné proteiny, tak rostlinné složky, které pocházely jak ze skupiny C3, tak C4 rostlin. Významnou součást jídelníčku velkomoravských Slovanů tvořilo proso, které bylo ve větší míře konzumováno v období dětství. Získané údaje podporují hypotézu prosa jako "potraviny starých Slovanů" (Reitsema and Kozlowski, 2013). Byly prokázány významné rozdíly ve složení stravy na základě socio-ekonomické stratifikace obyvatelstva, které se utvářely již v období dětství (vysoce postavení jedinci konzumovali signifikantně...
|
|
|
The axe in the Early Middle Ages as a tool, weapon and symbol of the social status
Orgonášová, Ľudmila ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Práce se zaobírá zpracováním nálezů raně středověkých seker z území Moravy a Čech na základě dostupných publikací a v plné míře se o toto zpracování opírá v otázkách řemeslného, ale především bojového a symbolického využití tohto univerzálního nástroje. Cílem práce je seznámit čtenáře se základními typy slovanských seker, s jejich výrobou a výskytem na jednotlivých lokalitách, ale především s kontextem nálezových okolností a jeho intepretací ve vztahu k životu raně středověkého člověka. V poměrně menší míře je využitá výpověď dochovaných ikonografických a písemných pramenů a to zvláště v otázkách, které nejsou dostatečně poznatelné z archeologických nálezů a situací.
|
|
|
Počátky a projevy vzdělanosti na území Velké Moravy
Vlha, Radovan ; Kvapilová Brabcová, Radoslava (vedoucí práce) ; Ivašina, Natalia (oponent) ; Mladenova, Margarita (oponent)
Název: Počátky a projevy vzdělanosti na území Velké Moravy Autor: Mgr. Radovan Vlha Katedra: Katedra českého jazyka Školitel: prof. PhDr. Radoslava Kvapilová Brabcová, CSc. Abstrakt Práce se zabývá počátky a projevy vzdělanosti na území Velké Moravy. Hlavní metodou je analýza pramenných textů, archeologických artefaktů a analogické srovnání se stavem v Evropě devátého století. Rozvoj vzdělanosti na Velké Moravě započal s příchodem cyrilometodějské misie, která vycházela z byzantského pojetí vzdělávání. Misie však zcela vědomě navázala na předchozí vyučovací snahy bavorských misionářů, což dokazuje rozšíření křesťanství na území Velké Moravy před rokem 863. Zprvu byla využívána učební centra západních misionářů, později byly budovány nové areály, za nejvýznamnější považujeme Sady u Uherského Hradiště. Byli zde vzděláváni žáci pocházející z aristokratických vrstev, učební náplň byla tvořena zejména staroslověnštinou, modlitbami, teologií a hudbou, v některých případech také latinou. S učebními centry byl spojen i rozvoj řemesel potřebných ke stavbě kostelů, zdobení šperků zatížených křesťanskou tematikou a tvorbou knih. Práce také analyzuje stav v zemích, kam se uchýlili žáci byzantské misie po jejich vyhnání z Velké Moravy. Klíčová slova Konstantin-Filosof; Metoděj; Velká Morava; vzdělanost; vzdělávání
|
|
|
Morfologie dolní čelisti s ohledem na demografickou strukturu raně středověkého pohřebiště Mikulčice
Thon, Tomáš ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vlivu socioekonomického postavení na morfologii dolní čelisti jedinců z raně středověkého pohřebiště v Mikulčicích. Toto hradiště bylo významným mocenským centrem Velkomoravské říše s rozvrstvenou společností. V této práci jsou porovnávány 2 odlišné přístupy rozlišení jedinců. Prvním z nich je rozdělení jedinců na základě lokality hrobů na jedince z hradu, podhradí a zázemí. Druhým přístupem je rozlišení na základě bohatosti hrobové výbavy na jedince s bohatou a jedince s chudou hrobovou výbavou. Odlišné společenské postavení je spojování především s rozdílnou stravou. Proto jsou nejvíce ovlivněny úpony žvýkacích svalů. Dohromady bylo zkoumáno 132 jedinců (59 mužů a 73 žen). Materiál byl vyhodnocen za pomoci metod geometrické morfometrie. Použity byly metody CDP DCA, GPA, dvouvýběrový t-test, PCA, MANOVA a SVM. U všech skupin mikulčického obyvatelstva byl pozorován pohlavní dimorfismus. Muži mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou u jedinců z hradu, nejmenší u jedinců s bohatou hrobovou výbavou. Rozdělení jedinců na základě lokality hrobů ukazuje, že jedinci z vyšší vrstvy mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou mezi ženami z hradu a ženami z podhradí. Nejmenší rozdíly jsou mezi muži z hradu a z...
|
|
|
Entezopatie a fyzická aktivita u velkomoravské populace (9.-10. století) s přihlédnutím k sociální struktuře a životním podmínkám obyvatelstva.
Havelková, Petra ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent) ; Macháček, Jiří (oponent)
6 ABSTRAKT Hodnocení entezopatií jako ukazatele prodělané pohybové zátěže je v současné době nedílnou součástí antropologie minulých populací. Vznik a výskyt entezopatií je vedle mechanické zátěže ovlivněn mnoha jinými faktory, mezi které patří především věk, různá onemocnění a traumata. Cíle, které řeší předkládaná práce lze rozdělit do dvou základních tematických okruhů. V metodické části jsem testovala dvě metody používané pro hodnocení entezopatií (Crubézy, 1988; Villotte, 2006) a sledovala vliv věku a fyzické zátěže na výskyt entezopatií u dokumentované, kosterní kolekce z Řecka. Hlavním cílem potom bylo vyhodnocení výskytu úponových změn u velkomoravské populace ze sídlištní aglomerace Mikulčice-Valy (9.-10. století) pomocí vybrané metody a následná interpretace dosažených výsledků s přihlédnutím k archeologickým poznatkům o dané lokalitě. Na základě pozorování míry shody mezi opakovanými hodnoceními jsem pro konečné hodnocení využila metodu Villotte (2006). U jedinců z recentní dokumentované kosterní kolekce jsem prokázala vliv věku na výskyt entezopatií. Vliv fyzické aktivity na výskyt entezopatií se nepodařilo prokázat, což je může být důsledkem nízkého počtu studovaných jedinců s manuálním a nemanuálním zaměstnáním. U jedinců z mikulčické sídlištní aglomerace jsem zaznamenala statisticky významný...
|
|
| |
|
|
Morfologie dolní čelisti s ohledem na demografickou strukturu raně středověkého pohřebiště Mikulčice
Thon, Tomáš ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vlivu socioekonomického postavení na morfologii dolní čelisti jedinců z raně středověkého pohřebiště v Mikulčicích. Toto hradiště bylo významným mocenským centrem Velkomoravské říše s rozvrstvenou společností. V této práci jsou porovnávány 2 odlišné přístupy rozlišení jedinců. Prvním z nich je rozdělení jedinců na základě lokality hrobů na jedince z hradu, podhradí a zázemí. Druhým přístupem je rozlišení na základě bohatosti hrobové výbavy na jedince s bohatou a jedince s chudou hrobovou výbavou. Odlišné společenské postavení je spojování především s rozdílnou stravou. Proto jsou nejvíce ovlivněny úpony žvýkacích svalů. Dohromady bylo zkoumáno 132 jedinců (59 mužů a 73 žen). Materiál byl vyhodnocen za pomoci metod geometrické morfometrie. Použity byly metody CDP DCA, GPA, dvouvýběrový t-test, PCA, MANOVA a SVM. U všech skupin mikulčického obyvatelstva byl pozorován pohlavní dimorfismus. Muži mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou u jedinců z hradu, nejmenší u jedinců s bohatou hrobovou výbavou. Rozdělení jedinců na základě lokality hrobů ukazuje, že jedinci z vyšší vrstvy mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou mezi ženami z hradu a ženami z podhradí. Nejmenší rozdíly jsou mezi muži z hradu a z...
|
|
|
Výživa v dětství ve vztahu k utváření sociálních rolí a zdravotnímu stavu velkomoravské populace
Jílková, Michaela ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Tato práce se věnuje rekonstrukci stravy na základě relativních poměrů stabilních izotopů uhlíku a dusíku v kolagenu z kostních a zubních vzorků. Materiálem využitým v této práci je 46 dospělých jedinců, z kosterního souboru od VI. kostela v Mikulčicích z období Velkomoravské říše (9. - 10. stol.). Izotopové hodnoty jsou zpracovávány v souvislosti s utvářením sociálních rolí a zdravotním stavem. U populačního vzorku byl sledován výskyt, případně míra závažnosti vybraných nespecifických stresových ukazatelů a patologií (Cribra orbitalia, zubní kazy, kazivost chrupu, lineární hypoplázie zubní skloviny, opotřebení chrupu, délka stehenních kostí). Na základě výsledků izotopové analýzy bylo zjištěno, že strava této populace byla založena především na terestrických zdrojích potravy a obsahovala jak živočišné proteiny, tak rostlinné složky, které pocházely jak ze skupiny C3, tak C4 rostlin. Významnou součást jídelníčku velkomoravských Slovanů tvořilo proso, které bylo ve větší míře konzumováno v období dětství. Získané údaje podporují hypotézu prosa jako "potraviny starých Slovanů" (Reitsema and Kozlowski, 2013). Byly prokázány významné rozdíly ve složení stravy na základě socio-ekonomické stratifikace obyvatelstva, které se utvářely již v období dětství (vysoce postavení jedinci konzumovali signifikantně...
|
|
|
Počátky a projevy vzdělanosti na území Velké Moravy
Vlha, Radovan ; Kvapilová Brabcová, Radoslava (vedoucí práce) ; Ivašina, Natalia (oponent) ; Mladenova, Margarita (oponent)
Název: Počátky a projevy vzdělanosti na území Velké Moravy Autor: Mgr. Radovan Vlha Katedra: Katedra českého jazyka Školitel: prof. PhDr. Radoslava Kvapilová Brabcová, CSc. Abstrakt Práce se zabývá počátky a projevy vzdělanosti na území Velké Moravy. Hlavní metodou je analýza pramenných textů, archeologických artefaktů a analogické srovnání se stavem v Evropě devátého století. Rozvoj vzdělanosti na Velké Moravě započal s příchodem cyrilometodějské misie, která vycházela z byzantského pojetí vzdělávání. Misie však zcela vědomě navázala na předchozí vyučovací snahy bavorských misionářů, což dokazuje rozšíření křesťanství na území Velké Moravy před rokem 863. Zprvu byla využívána učební centra západních misionářů, později byly budovány nové areály, za nejvýznamnější považujeme Sady u Uherského Hradiště. Byli zde vzděláváni žáci pocházející z aristokratických vrstev, učební náplň byla tvořena zejména staroslověnštinou, modlitbami, teologií a hudbou, v některých případech také latinou. S učebními centry byl spojen i rozvoj řemesel potřebných ke stavbě kostelů, zdobení šperků zatížených křesťanskou tematikou a tvorbou knih. Práce také analyzuje stav v zemích, kam se uchýlili žáci byzantské misie po jejich vyhnání z Velké Moravy. Klíčová slova Konstantin-Filosof; Metoděj; Velká Morava; vzdělanost; vzdělávání
|
host ::
RSS.